O členech Toi Toi se ví, že to nejsou pouze barbarská a neinteligentní stvoření (na rozdíl od většiny sportovců, kteří jsou poněkud vygumovaní), která myslí jen na trénink, závodění či svou budoucí kariéru. Zajímají se také o svou historii, kulturu (chlastání), atd. (nic mě nenapadá, já to jenom chtěl nějak uvést) Jak je všeobecně známo, historie Toi Toi budek nebyla zrovna jasnou a důkladně zmapovanou oblastí. Zářivý paprsek do tohoto historického temna ovšem vrhl nedávný, dalo by se říci až epochální objev zvláštní výzkumné výpravy našeho klubu, která se uskutečnila o letošních velikonočních prázdninách.
Onen památný den jsme
od rána prohledávali tajemná skalní města v oblasti Z od hradu Rohlíku.
Již od rozbřesku jsme cítili předtuchu čehosi velkého, ovšem povahu věci jsme
nebyli schopni určit. Při ranních výpravách majících za cíl podrobné
prozkoumání okolí Základního tábora jsme ovšem objevili pouze několik
konkurenčních skupin, které se evidentně snažily nám škodit v našem pátrání.
Při obědě jsme všichni konzultovali své poznatky a dohadovali se o dalším
postupu. Nakonec zvítězila velmi radikální a nebezpečná varianta, tj. opustit
Základní tábor a odebrat se po dávno zarostlé stezce smrti do hlubin temných
hvozdů. Tedy tam, kam lidská noha již mnoho století nevkročila. Tohoto plánu se
zaleklo Kotě, které se na nás vyprdlo a odešlo zpět k Autobusu očekávat
odjezd na Místo 2. ﴾netušilo totiž, že Autobus kvůli nám pojede o 2
hodiny později) To už se ale zbytek výpravy udatně probíjel skrze staleté
houštiny směrem k jakémusi dávnému hradu, kde by se mohlo nacházet mnoho
indicií, které by jistě poodhalily roušku dávného tajemství původu Toi Toi
budek. Asi po hodině pochodu jsme rozbili přechodné ležení na obrovské skalní
plošině s nádherným rozhledem do kraje. A právě tehdy, za chvil odpočinku
objevil Radek na ostrohu nad roklí zbytky onoho hradu. Okamžitě jsme se vydali
na cestu. Na hradě jsme zjistili, že už tam žádný není, a tak jsme se zklamaní
vraceli zpět, když v tom opět BeT(oprava,
jelokož je to pravda) zahlédl na
vrcholu jednoho skalního bloku podivný objekt. Věrni našemu poslání, vydali
jsme se onen objekt prozkoumat. Po velmi náročném výstupu úzkou ledovou
proláklinou jsme se konečně octli v blízkosti objektu. A v tu chvíli
jsme věděli, že tento den se nadosmrti zapíše nejen do našich duší, ale i do
dějin našeho klubu jako den největšího objevu. Před námi na okraji skalní
plošiny stál objekt tvaru komolého kužele o výšce asi 70 centimetrů
s otvorem uprostřed. Ve stěně pod ním byla vytesána dutina, do které otvor
ústil. Dále dolů pak vedl odvodný kanál. Nebylo pochyb, našli jsme Pra-Toi,
nejdávnějšího předchůdce všech budek!!!!!!!!!! K potvrzení domněnky se
Radek rozhodl ho ozkoušet. Bohužel, atmosféra místa a tíha okamžiku ho omámily
tak, že nebyl schopen své úsilí korunovat úspěchem. Ovšem po něm nastupující
Bet už nezklamal a názorně tak předvedl, že i tento záchod s léty
neztratil vůbec nic ze své funkčnosti. Po něm zde odhodily své výkaly všichni
zbylí členové výpravy včetně Radka, který za mohutného povzbuzování už svůj
druhý pokus plně využil. (i když už za přihlížení jakýchsi zvědů
z konkurenční skupiny)
Očištěni a povzneseni
jsme odcházeli z tohoto památného místa, neboť jsme byli zase o něco
moudřejší. Už jsme věděli, jak naši předkové srali. A navíc, Pra-Toi, jeho
konstrukce a atmosféra je něco tak úžasného, že jeho použití se dá srovnat sned
jen s muslimovou poutí do Mekky. Takže od teďka : každý správný Toi Toi se
musí alespoň jednou za život vysrat na Pra-Toi
Pozn. red. Největší hovno stejně udělal Marťas, na něj prostě nikdo
nemá. No, ale co taková Bob s Bobkem? Kdy Marťase vyzvou na souboj??? Kdo ví???
TOI666