sem čtrnáct sosnů

Soustředění na Sklárně

kdy: o víkendu 10.-11.3., odjezd v sobotu ráno
program: trénink, trénink, trénink, zámeček, trénink, trénink
Bližší informace hledejte v mailu.

přihlášení: Kali, Šéďa, SyOn, Borek, Lanďák, JaPro, Luboš, Marti, Kačka P., Zuzka K., Lanďák ml., Vlaďka, Bořan, Janovští 4x + 1 (jen sobota), Kožiši 4x (jen sobota)

Balkánské dobrodružství č. 2, pokračování

Páteční volnej den, jak už jste tady v Betově mohli vypozorovat, jsme strávili mimo jiné návštěvou zdějšího muzea alpinismu. Pár fotek je na rajčeti
Včera se jely štafety, a já se konečně po letech onanie v Béčku nominoval do Aá štafety (žádná jiná tentokrát ani nenastoupila). Pravda, musel jsem si počkat až Véna, Lauič a Vodr ukončej repre kariéru a Škodíkovi se po slušných výsledcích na SP v kalifornii poněkud zadřel motor, takže druhej lůzr úsek tentokrát připadl na mě.
O trochu předstartovního vzrušení se postarali pořadatelé, když na poslední chvíli posunuli odjezd avtobusu o 30 min. dopředu, takže jsme nakonec okusili umění místních taxikářů. Možná, že i jejich dravý styl jízdy nás nakonec vybičoval k vrcholným výkonům.
I když Dram to teda nerozjel zrovna famózně (ale pravda - půlku jel s ulomenym talířkem od hůlky), a přijel až za trojicí LIT-LAT-EST. Tak jsem se do toho kurevsky opřel a smáznul si kompletní pobaltí jako mouchu, co mi tu lezla po posteli... Famózní výkon mladého závodníka, prostě jako dycky
Mlátil se s tim na třetím úseku taky nemazal, vojel si jako předkrm Švédský Béčko a k hlavnímu chodu si dal Švýcara Spoerryho (aktuálně 9. v pořadí SP), který opravdu, ale opravdu (ale OPRAVDU!) neměl svůj den a nakonec dostal naloženo 20 na stole českých
Takže v cíli 7. a v redukovaným pořadí 5. místo za skandinávsko-Putinským blokem, to je to nej, co je v aktuálních lidských silách, protože tamty hovada za lidi považovat nelze. Prakticky to samé zajeli i baby, takže konečně trocha radosti na starém bělidle... (a hlavně tuny čokolády, která se tu rozdává za umístění do 6. místa)

Už dva dny tu kydá z nebes cosi neidentifikovatelnýho mezi sněhem, vodou a pilinama (soudě dle toho, jak to po tom jede). Dnešní Long tak byl opravdu, ale opravdu brutus. Jinak se nic zvláštního nestalo, vyhrály zase ty hovada a my se seřadili na 26-35. fleku. Já to dost chladil, abych si zbytečně nepropotil svůj banketovej obleček, kterej jsem nasadil páč v kombošce mi bylo moc vedro (stejně to nepomohlo). Tak jsem alespoň nechal vyniknout Škodíka s Dramem (což se jim na 30-31. místě stejně moc nepovedlo) a sám si dojel pro jednoho bodíka do Svěťáku, takže jsem už 2x lepší než Kožíšek

Jináč, stránky závodů už zase fachaj, a dokonce je tam i něco, čemu říkaj výsledky. Nás teď čeká večírek a bude to taky pěkně rychlý. Moc času na to není, banket začíná v 8 a v 0:40 už nasedáme na Kyjev hajvej č.1 a po ní jede king (kong, neboli gorilka. PS: to je ukrajinsky vodka...)

Balkánské dobrodružství č. 2
aneb po 2 letech návrat na místo činu, a jestli mi zase nějakej chytrák řekne, že UK není na balkáně, tak to si rovnou může ušetřit práci...

Doprava: typycky balkánská. 350 km z Kyjeva do Sumy po místní hajveji vražedným tempem za 6 h. Kyvadlo mezi hotelama a závodama by teda čas odměřovat nemohlo. Jednou polopráprázdné, jednou (skoro vždycky) narvané (už jsem absolvoval cestu i na záchodku, abych se vešel). Italové jeli na sprint, cca 10 km, 95 minut. To je 6 km/h, to je rychleší chůze...

Organizace: už jste se koukali na stránky závodů? Ne? Tak to ani nezkoušejte, stejně už od večera nefungujou. Dnes je volnej den, takže ÚKáčka asi někde vyspávaj kocovinu, tak nevim, jestli se ještě nějakýho webu dočkáme. Ale vono tam stejně nic nebylo. Stěží byli schopní sestavit výsledky sprintu dvojic a sprintu (a to není jistý, jestli to bylo správně). Včerejší middle je do teď velkou neznámou (a to jsem jel kurva dobře, možná urvu i nějakej bod do SP, takže lepší než Kožíšek) a mezičasy? To je v místním podání utopie, kdyby se to jelo na legitky, asi by to zvládli líp.

Tratě: Tak tady pochvala. (voni to taky nejspíš maj na starosti Rusáci). Sněhové podmínky sice připomínají Vrchlabí, ale ve zdejších terénech to není až takovej problém. Občas, hlavně u kontrol, se jede spíš po listí a klackách, než po sněhu, ale lyžím to skoro nijak neškodí. Tratě jsou celkem pěkný a mapy - byly v nich i fikny co jsme najezdili den před tím. To jsme čuměli. Teda nevim jestli to je známka profesionality, či toho, že to bastlej ze dne na den, ale fakt to sedělo, takže jako jo:-)

Dnes od 20:00 v Hromu do police!